Poslední květnový týden patřil v ZUŠ Rýmařov poslednímu česko-italsko-německo-polskému setkání.

Co měli zástupci jednotlivých zahraničních měst na programu?

Toto setkání bylo poslední z devíti setkání, které jsme společně v rámci projektu Entrepreneurship pořádali. Na rozdíl od těch předchozích se ale tohoto setkání zúčastnili pouze učitelé – koordinátoři partnerských škol. Z polského Lezajsku přijely Ewa Kwitkowska a Dominika Polanska, z německého Meitingenu přijela Judith Lindsay a z italského Portici Annunziata Cacace, Mariarosaria Sannino a Alba Coppola.

Setkání proběhlo bez dětí a tomu byl uzpůsobený i program – šlo hlavně o administraci všech dokumentů, které se pak přikládají k závěrečné zprávě projektu. Zjednodušeně řečeno – v Bruselu chtějí zkrátka vědět, jestli jsme peníze, které nám na projekt poslali, použili skutečně na to, na co jsme je použít měli. Evropská administrativa je složitá a vypracovat žádost, průběžnou a hlavně pak závěrečnou zprávu je opravdu velká práce. Ale zbyl i čas na volné chvilky – uspořádali jsme koncert ZUŠKABANDU a sólistů, společenský večer s rautem a tancem, podívali jsme se do Olomouce na výstavu hyperrealistů a ukázali jsme hostům i bezprostřední okolí Rýmařova – Dolní Moravici, Novou Ves, Karlovu Studánku a Bruntál.

Jak zhodnotili celý mezinárodní projekt Entrepreneurship cizinci?

Hlavní myšlenkou projektu bylo vytvoření fiktivní studentské firmy S.P.I.C.E.S., která svou činností podporovala školu v Ahungalle na Srí Lance. Proto naše rýmařovské děti pořádaly koncerty, divadelní a taneční představení, výstavy.

Během tohoto setkání jsme se dozvěděli, že provozovatel školy v Ahungalle měl letos nějaké finanční problémy a vážně uvažoval o tom, že zavře a zruší mateřskou školu, která je v Ahungale součástí našeho partnerského školského komplexu. Je pro nás opravdu velké zadostiučinění, že právě příspěvky naší studentské firmy tuto školku zachránily. Domnívám se, že o naší společné spokojenosti právě toto hovoří dost jasně.

Zhodnocení celého projektu

V rámci projektu Entrepreneurship jsme spolu s kolegy učiteli a s žáky ZUŠ dvakrát navštívili každou z partnerských škol a sami jsme též naše partnery hostili v Rýmařově. Podívali jsme se i na Srí Lanku, což je profesní i lidská zkušenost, kterou bychom přáli každému učiteli. Kdo takto vycestoval do jakékoli, evropské, asijské či jiné ciziny, musí si uvědomit, jak dobře se tady v centru Evropy máme a jak neskutečně jsme bohatí – nejenom penězi, ale i přírodou, historií a celkovými podmínkami k životu. Upřímně – tohle je zcela jistě jeden z největších benefitů, který z projektu vyplynul a já doufám, že se nám právě toto poznání podařilo našim dětem zprostředkovat. Česká republika je krásná, bohatá, spokojená a umělecké vzdělávání v ní je s naprostou jistotou jedna z největší perel – systém ZUŠek nám závidí po celém světě. Naše děti totiž dlouho dětmi nebudou a za chvíli budou stát na našich místech. Tím, že je takto nejenom vzděláváme, ale hlavně prostřednictvím umění vychováváme, si, doufejme, připravujeme pěkné stáří.

 Fotografie z Koncertu pro cizince a našince můžete shlédnout zde.